Konec roku se nezadržitelně blíží a s ním také přichází nevyhnutelné bilancování. Rozhodnul jsem se, že tentokrát nezůstanu pozadu, a tak bych rád postupně vybral ty nejzásadnější kategorie elektronické hudby a do nich to podle mě nejlepší, co tento rok přinesly.
5. Agoria - At The ControlsFrancouzský klenot Sebastien Devaud, do jehož producentského repertoáru patří vše od melodického, tanečního techna přes electro až po minimalistickou elektroniku letos znovu dokázal, že když se mu pod ruku dostane mixák, umí svojí všestranností šokovat ještě víc. Platforma kompilací 'At The Controls', kterou už skrz svoje studia prohnali James Holden nebo M.A.N.D.Y., je pro eklektické hudební výběry jako stvořená (s výjimkou Claudea VonStrokea, který letos buď myšlenku této mixkompilace nepochopil nebo nic jiného než úchylně znějící tech-house hrát neumí) a Agoria toho dokázal skvěle využít. Především druhý disk nabízí širokou paletu hudby té nejvyšší kvality - letitou hitovku goth-rockových Bauhaus - Bela Lugosi's Dead neváhá Devaud umístit hned do úvodní pasáže, načež plynule pokračuje přes Fairmontův nu-trance, Burialův dubstep až třeba k electru od Planningtorock. Výběr tracků je zkrátka bezkonkurenční, na mixech pak vše stojí i padá. Najdou se tu skutečně geniální přechody, za pár mixů by se ale mohl červenat i amatérský bedroom dj. Celkově jde ale o velmi dobře zvládnutý, unikátní příběh, opírající se snad o všechny myslitelné hudební žánry.
Highlights: Jamie Woon - Wayfaring Stranger (Burial Remix), Roland Appel - Dark Soldier, Chloé - Be Kind To Me
4. Ricardo Villalobos - Fabric 36Těžko letos hledat kompilaci, která by natolik zahýbala s naším vnímáním toho, co to vlastně kompilace je. Chilsko-německý minimal king se totiž rozhodnul, že nové CD pro Fabric namíchá z výhradně svého nového autorského materiálu a v podstatě si z něj udělá takové falešné album. Ricardo sám tvrdí, že za rozhodnutím je snaha vyhnout se hypeu, který by případné skutečné autorské album rozhodně provázel, někteří však jeho chování považují za arogantní a vyčítají mu jakési 'zneuctění' formátu mixkompilace. Buď jak buď, Villalobos svěřenou práci rozhodně neodflákl a nabídnul promyšleně sestavený materiál, u kterého použití fráze 'nevím, kde jeden track začíná a druhý končí' přestává být frází a stává se faktem. Jemné minimalové bublání nás pomalu uvede do dění, postupně se objevující více či méně zdrogované vokály pak víc než vhodně poslech ozvlášťnují a občas jako by si žily vlastním životem (především u schizofrenních žvástů dámy ve skladbě 'Andruic & Japan'). Že beat postupně přidává na síle si ani nevšimnete a při chilském národním 'Primer Encuentro Latino-Americano' se ke sboru přidá asi každý zcela automaticky.
Highlights: 4 Wheel Drive, Andruic & Japan, Primer Encuentro Latino-Americano
3. Lee Burridge - Balance 012Série 'Balance' australského labelu EQ Recordings v současné době zřejmě nemá konkurenci. Pokud někde existuje naprostá kontrola kvality a výrazný talent oslovit 'ty správné djs', je to právě tady. Mezi ty pravé rozhodně patří i Lee Burridge, ostřílený lišák se svérázným smyslem pro humor a velkým citem pro hudbu. Jako jeden z mála si dokázal vždycky úspěšně vybrat z nejrůznějších koutů techna a houseu a udržet si vlastní zvuk. To v rozsáhlé třídiskové kompilaci jenom potvrdil a vytvořil mimořádný soundtrack ke své osobě, jakousi kompletní příručku použitelnou jak pro jeho dlouholeté fans, tak pro ty, kteří o něm slyší poprvé. Klidnější první CD obsahuje to nejmelancholičtější, co může dnešní tzv. minimal nabídnout, prostřední disk je plný neúnavného, pečlivě navrstveného a soudržného techna a poslední třetí porce je zkrátka odvaz a příklad Burridgeovy hravé stránky. Z úst samotného mistra: "Je to to nejlepší, co jsem kdy namíchal." A věřte tomu, že tady nejde o prázdné promo bláboly.
Highlights: Efdemin - Bergwein, Kollektiv Turmstrasse - Tristesse, Paul Ritch - Samba
2. Booka Shade - DJ-Kicks
Němečtí Booka Shade možná tento rok malinko polevili s masivním přísunem nových hitovek, které dřív solili jako na běžícím páse jednu za druhou, absenci ale plně nahradili osobitou podzimní interpretací kompilace DJ-Kicks. Pokud byste si měli vzpomenout, kdy naposled jste v rámci jednoho mixu slyšeli vedle sebe tracky od Briggite Bardot, Aphexe Twina a The Streets, pravděpodobně byste se dopracovali k tomu, že nikdy. Booka Shade vám tohle suverénně servírují a ještě mnohem víc - všechno to perfektně zapadá dohromady. Co na tom, že skladby od sebe dělí třeba dvacet a víc let... spolu dávají smysl. Jediné, na čem tu záleží, je to, aby mix bez zádrhelů a zábavně plynul, a to se daří na jedničku. Je to ten nejlepší výsměch všem, kteří si myslí, že bez těch nejžhavějších releasů se nemůže dobrý dj obejít a must-have pro všechny milovníky nadčasové hudby.
Highlights: Nôze - Slum Girl, The Streets - It's Too Late, Matthew Dear - Don & Sherri (Hot Chip Remix)
1. Luke Fair - Balance 011
Opět Balance a znovu naprosto zaslouženě. Kanaďan Luke Fair je jedním z mála djs, kteří dělají svoji profesi s velkou láskou a poctivostí a hledají v hudbě svoji tvář místo toho, aby slepě následovali trendy. Ani sám Fair neví, kolik hodin strávil hledáním těch správných tracků pro jedenáctý díl úspěšné kompilace, dle jeho výpovědí to však byla dlouhá neúnavná práce. Pokud lze soudit podle výsledku, prohrabal se Luke, jak je jeho dobrým zvykem, ve všech zákoutích deep funky house music, aby opět našel řadu hudebních drahokamů, třeba i pár let starých, o kterých když jste si zpětně našli info, tak jste se nutně museli chytat za hlavu a sami sebe se ptát, jak se mohlo stát, že jste tak nádhernou skladbu minuli. První CD je bezkonkurenčně nejlepší mix letoška, který obsahuje naprosto vše: taneční beaty, mrazení navozující střípky melodií a vokálů, dokonale harmonické prolínání tracků během jednotlivých mixů. Skladba 'War' od Juliena Jabrea nebyla nikdy použitá v tak dokonalém kontextu jako tady a ve spojení se 'sousedními' tracky 'Highlights' a 'Amphytrion' představuje naprostý vrchol djského umění. Pokud je druhá nabízená placka o něco slabší, pak o velmi málo, a v tomto případě se stále jedná o velký kompliment. Fair navazuje tam, kde v případě prvního disku skončil a celou kompilací dokumentuje klubovou noc podle svých představ. Tohle by měl slyšet asi každý, kdo to s taneční hudbou myslí aspoň trochu vážně.
Highlights: Hypnos - Red Light, Delgui - Highlights (Charles Webster Mix), Julien Jabre - War, Alexander Kowalski feat. Joris Voorn - She's Worth It, Elektrochemie LK - Lay Here, Humate - Curious
5. Agoria - At The Controls
4. Ricardo Villalobos - Fabric 36
3. Lee Burridge - Balance 012
2. Booka Shade - DJ-Kicks
1. Luke Fair - Balance 011
